Jak vypadají život a myšlenky umělce, který nikdy nezapustil kořeny? Jaké jsou pocity člověka čekajícího na rozhodnutí úředníků o jeho budoucím životě? Jaký je svět pro toho, kdo touží žít ve svobodě, ale jedinou svobodu, kterou zatím poznal, našel ve vlastní umělecké tvorbě? Výstava azérbajdžánského umělce Babi Badalova není jenom zajímavým výstavním počinem, ale i silnou výpovědí o jednom spletitém osudu.
Výstava Babi Badalov: Zpráva ze života v Paříži představuje nejaktuálnější Badalovy práce z oblasti vizuální poezie. Vedle klasické malby či živých performance je vizuální poezie hlavním způsobem Badalova uměleckého vyjádření. Spojení grafické a lingvistické složky vede k vytváření přímočarých, jednoduchých, ale o to působivějších reprezentací vlastních emocí, pocitů a myšlenek. Badalovo dílo je v českém prostředí vystavováno poprvé. V evropských galeriích si však své místo již našlo. Jen v posledních několika letech Badalov vystavoval ve Španělsku, Francii, Belgii či Rusku, kde jeho práce zásadně ovlivnila celou jednu generaci mladých výtvarníků.
Zpráva ze života v Paříži reflektuje Badalův osmiměsíční pobyt ve Francii s nálepkou politického uprchlíka. V jednotlivých vizuálních listech proto můžeme vyčíst zejména obavy, deprese a negativní vnímání okolního světa, který určuje osud jednotlivce. Babi Badalov v současné době skutečně stále čeká na politický azyl udělený francouzskými úřady. Z tohoto důvodu se musela také slavnostní vernisáž výstavy obejít bez jeho přítomnosti.O to větší dík patří kurátorovi Zbyňku Baladránovi a uměleckému prostoru Tranzitdisplay za přípravu v mnoha ohledech jedinečné a aktuální výstavy.
V případě Badalovy práce k nám umění skutečně „promlouvá". Badalův umělecký projev rozhodně není jen prázdnou estetickou formou, ale má silný emocionální, politický i společenský přesah. Zpráva ze života v Paříži je osobní uměleckou zpovědí, která by rozhodně neměla zůstat nevyslyšená.
Babi Badalov: Zpráva ze života v Paříži, 11. 11. 2010 - 16. 1. 2011, Tranzitdisplay, Dittrichova 9, Praha 2.
