Máte rádi divoká zvířata, nezkrotnou přírodu a úžasná panoramata zasněžených kopců? Rádi se kocháte pohledy do nedotčené krajiny a dlouhé hodiny vydržíte jen zasněně sedět a dobíjet energii? Pak se bez váhání vydejte do norského Hjerkinnu na okraj Národního parku Dovrefjell, kde se rozprostírá masiv pohoří Sn?hetta. Tady naleznete novou budovu o rozloze 90 m2, otevřenou široké veřejnosti, sloužící jako pozorovatelna divokých sobů. Zřídila jí nadace, zabývající se ochranou divokých sobů a konáním výukových programů. Po 1,5 km dlouhé přírodní stezce, poté co vystoupáte zhruba do výšky 1200 m.n.m., se před Vámi rozprostře výhled na celé široké okolí. Díky nově vybudovanému pavilónu vám při pozorování bude příjemně teplo, ať už budou venku zuřit jakékoliv živly.
Národní park Dovrefjell je tvořen pásem pohoří, které vytváří bariéru mezi severní a jižní částí Norska. Tvoří domov pro poslední stádo divokých sobů v Evropě, stejně jako pro jiné vzácné druhy rostlin a zvířat. Dovrefjell je ale také země s bohatou minulostí - loveckou tradicí, důlní těžbou i několika vojenskými konflikty. Místní země je pro obyvatele důležitá taky svým kulturním dědictvím - vážou se k ní bohaté mýty a legendy a stala se tak mnohokrát předlohou pro literární i hudební díla. Architekti ze studia Sn?hetta Oslo AS se proto ke svému zadání snažili přistoupit s pokorou a do poměrně malého díla otisknout co možná nejvíce jedinečných přírodních, kulturních a mystických odkazů.
Základní myšlenka je založena na pevné vnější skořápce a ladném, organickém jádru. Skořápka má celoprosklenou jižní fasádu, ke které je orientovaný velký dřevěný monolit, sloužící jako sedačka. Přestože tak divák můře vnímat široké panorama okolní krajiny, je ukrytý v teple a bezpečí. Značný důraz byl při realizaci kladen na kvalitu a životnost materiálu, který má odolávat drsnému místnímu klimatu. Ocelová konstrukce vnější skořápky odkazuje na železnou rudu, která se zde těžila a celková jednoduchá forma v kombinaci s přírodními materiály je zase odkazem zdejšího tradičního stavitelství. Při navrhování i výrobě byly použity 3D softwary, které umožnili z borovicových trámů doslova vysochat organický tvar. Při montáži pak byly použity jen dřevěné spojovací prostředky a dřevo bylo napuštěno přírodními oleji a vosky.
Zdroj a foto: archdaily.com, Ketil Jacobsen, diephotodesigner.de
