O tom, jak žít v domě neviditelném pro jeho obyvatele, zatím nemáme žádné zprávy. O tom, jak se ale žije v domě, který je neviditelný pro okolo procházející, o tom může ze zkušenosti vyprávět tým ze studia Paritzki Liani Architects, jež jeden takový rodinný dům v samém centru izraelského Tel Avivu navrhl.
Identitu rodinného domu určila na prvním místě jeho lokace. Umístění stavby na jednu z nejstarších historických městských ulic si vyžádalo postavení budovy čelem k linii ulice i vytvoření klasického ukrytého dvorku za domem. Při zachování těchto pravidel bylo již pouze na architektech a klientovi, kterak s další podobou domu naložit. Společně se rozhodli pro čistě bílou fasádu vysokého lesku, která vstupuje do interakce se svým okolím, zejména v horní části, v níž splývá s pohledem do výšky nebe. Monochromatická svítivá fasáda navíc dovoluje odrážet různé stupně denního světla i vše, co se nachází v jeho okolí, zejména pak koruny stromů.
Stavba domu je rozčleněna do dvou pater. Ty jsou tvořeny dvěma vnitřními terasami různého objemu, jež od sebe není z venku možné pohledem odlišit. Vstup do domu je zakryt vysokou bílou stěnou, která splývá s domem a ani její hranice nejsou od hranice domu pohledem viditelné. Jinak je tomu však při vstupu do domu. Zde je stěna oddělena malou předzahrádkou, která vede do prodlouženého skleněného patia. To přivádí návštěvníka k druhému vstupnímu prahu, který rozevírá vnitřní obytné prostory. Na rozdíl od chladného exteriéru domu si interiér hraje s využitím teplých prvků. Nechybí proto dřevo a světle šedý cement s kamenem, které zateplují obývací rodinné prostory.
Neviditelný dům nabízí zajímavé řešení, jak se veřejně doslova „ukrýt" před hlukem velkoměsta a přitom zůstat v jeho samém srdci. Bohužel se obávám, že ne všechny panelové domy či historické činžovní domky v centru českých měst kvůli našemu „městskému úniku", půjdou jen tak přetřít na bílo...
Zdroj a foto: archdaily.com, Amit Geron
