Dovedete si představit třicetitunovou ocelovou stavbu, která je téměř neviditelná? Architekti z belgického studia Gijs Van Vaerenbergh si ji představit dovedli, a nejen to – rovnou ji i postavili. Jedná se o kostel, který v určitých úhlech pohledu doslova mizí před očima a i nevěřící nechává na vážkách, zda při jeho stavbě nezasáhla ruka něčeho nadpozemského.
Stavbu kostela pojmenovali architekti „Reading between the lines“, tedy „Čtení mezi řádky“, čímž upozornili především na prvky, ze kterých stavba vznikla. Těmi jsou duté ocelové kvádry, které připomínají jakési hluboké kovové rámečky. Při pohledu kolmo proti průřezu je pak každá z cihliček téměř neviditelná, což dodává nové možnosti i stavbě. Ta je právě při pohledech z určitých úhlů v určitých partiích neviditelná, neboť umožňuje průhled skrz budovu. Tenké linie obvodu stavebních cihliček při průhledů navíc téměř zanikají ve prospěch pohledu na okolní přírodu. Efekt je přitom viditelný jak zevnitř, tak z venku.
Tajemství neviditelnosti spočívá nejen v tenkých liniích dutých cihel, ale také přesného symetrického uspořádání a systému skládání jednotlivých dílků. Díky tomu vzniká stavba moderní a dech beroucí, která se však vrací ke svým kořenům a tradici klasickým tvarem nižší připojené stavby s jednou vysokou úzkou věží. Celý projekt skutečně bere dech a rozhodně aspiruje nejen na přístřeší pro duchovní obřady, ale i na žádanou turistickou atrakci. Ostatně, kostel není podle architektů určen pro duchovní, ale má být zajímavou připomínkou kostelů kdysi stojících v dané oblasti. Více než bohoslužbám by měla stavba sloužit turistům a cyklistům, kteří zde mohou kromě výhledu a zajímavé architektury i přístřeší před deštěm.
Celé pojetí je v podstatě jednoduché a přesto velkolepé až šokující, což zcela odpovídá trendům v moderní architektuře. Mimo to ale také designéři Pieterjan Gijs and Arnout Van Vaerenbergh touto stavbou dokázali, že nejen kouzelníci dovedou nechat mizet stavby.
