Nejbohatší skandinávská země se může pochlubit architekturou světového významu. O domu národní opery a baletu, který leží nedaleko centra norské metropole, v přístavu Bj?rvika, se totiž mluví v superlativech.
Opera vyrostla přímo na vodě a za jejím vznikem stojí jedno z nejznámějších norských architektonických studií Sn?hetta (do dějin architektury se zapsalo například Alexandrijskou knihovnou v Káhiře v roce 2001). Za operu v Oslu získalo cenu Evropské unie za nejlepší stavbu roku 2009. Energeticky úsporná, nízká budova, jejíž konstrukce se nachází 16 metrů pod úrovní moře, má tvar bílé kry potápějící se do fjordu. Za skleněnou stěnou nenápadně vykukuje zvlněná zeď a střechu tvoří mramorová „peřina". Její část se využívá také jako náměstí. Uvnitř jsou tři sály, z nichž ten největší pojme 1364 sedících diváků. Nechybí tu ani baletní škola, restaurace, bary, obchody a terasy. Součástí je rovněž tzv. fabrika, kde je výrobní zázemí kulis, kostýmů, paruk a rekvizit, což mohou kolemjdoucí pozorovat obrovskými prosklenými okny.
Dokonalý minimalismus
Budova je vystavěna z betonu, oceli a skla. Záměrem architektů bylo propojit okolní krajinu s vodní hladinou, což se díky originální kombinaci různě nakloněných plošin ze světlého mramoru podařilo. Stavba tak představuje plynulý přechod z moře k pevnině. Objekt za 4,3 miliardy norských korun (13 miliard Kč) je 242 metrů dlouhý, 110 metrů široký a strop dosahuje v nejvyšším místě 54 metrů. Celkem se rozprostírá na ploše 38 600 metrů čtverečních. Harmonickým dojmem působí také interiér. Dřevem jsou obložené nejen chodby a schodiště, ale i koncertní sály, které jsou vkusně doladěné oranžovými sedačkami.
Norové jsou na stavbu hrdí
A není divu. Za poslední půlstoletí totiž neměly opera a balet v Oslu vlastní sídlo a provizorně působily v budově Lidového divadla. Kulturní svatostánek má dokonce ambice vyrovnat se opeře v Sydney. Zájem Norů o budovu i kulturní program je veliký. Týden po slavnostním zahájení provozu v dubnu 2008, radnice v Oslu rozhodla o dnech otevřených dveří pro veřejnost. Tehdy prošla budova zatěžkávací zkouškou. Na prohlídku se vypravili nejen obyvatelé z norské metropole, ale i z ostatních koutů země, kteří neváhali jet i několik set kilometrů, aby si hotové dílo prohlédli.
Okružní prohlídka
Pokud tedy navštívíte Oslo, operu si rozhodně nenechte ujít. Je volně přístupná i dnes. Zájemci přitom nemusejí nutně navštívit operní či baletní představení. Za 100 NOK (cca 330 Kč) lze absolvovat okružní prohlídku včetně výkladu. A pokud si chcete dát jen kávu či tradiční norskou pálenku Aquavit, lze posedět v místní restauraci nebo v jednom ze čtyř barů a přes prosklené stěny pozorovat život v přístavu. Za zmínku stojí i to, že stavba opery v Oslu je první vlaštovkou celého projektu Fjord City, jehož cílem je proměnit do deseti let původně industriální přístav v kulturní místo.
U zrodu stál Čech
Bez zajímavosti pak není ani fakt, že spoluzakladatelem uznávaného norského studia Sn?hetta, které vyhrálo projekt na Operu v Oslu v mezinárodní soutěži v roce 2000, je český architekt Martin Roubík. Ten v roce 1968 emigroval do Norska a s firmou dvacet let spolupracoval. Podílel se i na realizaci této stavby, jejího mezinárodního ocenění se však již nedožil. Po roce 1989 se vrátil zpět do České republiky, kde založil novou kancelář GEM architecs. Vyučoval na fakultě architektury v Praze a také v Liberci. Devátého září 2008, necelých pět měsíců od otevření opery v Oslu, zemřel.
Nejprestižnější ocenění
Cena Evropské unie za současnou architekturu je nejprestižnější ocenění pro evropské architekty a jejich projekty. Hodnotí přínos architektury jako součást veřejného prostoru, který ovlivňuje kvalitu života a řeší společenský zájem či problém.Uděluje se jednou za dva roky, od loňského roku je v porotě i český zástupce.
Foto a zdroj : www.e-architect.co.uk, designmagazin.cz