Stěny domu by měly být vždycky rovné, to dá rozum. Australské studio Chris Elliott Architects se ale rozhodlo zbořit mýty, a vytvořilo dům, v jehož zdech se nachází vypoukliny připomínající žábra. Neslouží přitom jenom k potěše oka, ale přivádí do domu i potřebné světlo. Plážový dům pak disponuje množstvím oken a světlým interiérem, který k pobytu na pláži jednoznačně patří. Mimo to dům doslova zapadá do útesu, který jej obklopuje, a vytváří tak úchvatný kompromis přírody a moderní architektury.
Studio Chris Elliott Architects jako jeden ze svých projektů realizovala stavbu domu na pláži v australském Sydney. Dům nese příhodné jméno Seacliff (Mořský útes) a propojuje v sobě souznění s přírodou s moderními technologiemi a designem. Dům u pláže je z části zasazen do vápencového útesu, s tím že hlavní výhled je na oceán. O vodu ale není nouzi ani v domě samotném. Disponuje totiž dvěma bazény. Okolí domu je pokryto zelení, stejně jako část teras. Zbývající část teras přitom slouží rekreaci, ale také jsou na nich umístěny solární kolektory, které „živí" dům.
Velmi výrazně přitom architekti pracovali zejména se světlem, které domem prostupuje skrz naskrz, a to i poměrně netradičními způsoby. Příkladem jsou atypická okna, vytvořená vypouklinami v obvodových stěnách, které připomínají rybí žábra. Tyto vypoukliny umožňují průnik světla do místností, aniž by do těchto prostor bylo z venku vidět, což je ideální například pro koupelnu. Velká část obytných místností je pak prosvětlena prostřednictvím rozměrných oken, která pro případ potřeby můžete zastínit rozměrnými závěsy.
Dominantní barva domu je bílá, která tvoří celou fasádu, vnitřní výmalbu, závěsy i některý nábytek. Bílá je pak kombinována s přírodní barvou dřeva a s kontrastní černou. Část interiéru v prostorech pro relaxaci je naopak ve výrazné červené, modré a růžové.
Dům je navržen jako jednogenerační, bezpochyby ale nabídne dostatek prostoru i pro početnější rodinu. Na šířku je dům poměrně úzký, za což může velikost pozemku, který byl k dispozici. Zároveň na řezu není dům nijak souměrný, což zapříčinila snaha přizpůsobit se nerovnostem terénu, namísto boje proti nim. Celkově koncepce usiluje o kooperaci s přírodou - vše je vzdušné, asymetrické jako sama tvorba přírody, a přizpůsobené jejím rozmarům. Především pokud jde o možné silné nápory větru nebo ostré letní slunce.
Do jediného domu v tomto případě architekti napěchovali celé množství vychytávek, a výsledek vás musí minimálně v něčem rozhodně nadchnout.
Zdroj a foto: www.dezeen.com
