Zaměstnanecké „štípačky" se pomalu ale jistě stávají historickou rekvizitou. Karty, skrze které se zaznamenávaly příchody a odchody z pracoviště, postupně mizí a jsou nahrazovány tzv. biometrickými časovými hodinami, které odkazují na záložní počítačový systém. Zachycují jedinečná biometrická data jako jsou lidské otisky prstů (tvar jejich vrásnění, záhybů na kůži), obrázky obličeje nebo snímají oční rohovku. Načtené údaje pak systém zpracuje a na jejich základě ověří totožnost konkrétního zaměstnance.
Mnoho nemocnic, škol i podniků údajně přechází z klasických štípacích karet na tuto verzi kontroly. Biometrické hodiny usnadní i eliminují papírování a dokážou zabránit i podvádění zaměstnanců při manipulaci s odpracovanými hodinami nebo časy odchodů a příchodů do zaměstnání.
Má to však i své nevýhody. Ne všichni zaměstnanci na různých pracovištích jsou tímto způsobem kontrolování nadšeni. Zejména z důvodu, že poskytují svá biometrické data, která jsou následně v systému zpracována a ukládána. Někteří dokonce toto odnímaní lidských stop považují za nezákonné.
Dosud však není zákon, který by zakazoval provádění kontroly docházky pomocí těchto biometrických časových hodin. Některé státy proto pro jistotu uskutečnily právní kroky k ochraně soukromý ch práv zaměstnanců.
