Městské farmy jsou trendem, který dnes zaznamenává stále větší rozmach. Klade si za cíl vyřešit problém s neustálou dopravou některých surovin a sblížit spotřebitele s výrobci.
V tak hustě zastavěné lokalitě, jako je Manhattan, je ale nemožné založit klasickou farmu. Proto belgický architekt Vincent Callebaut přišel s návrhem na farmu vertikální, kde by se místo vodorovně, pěstovalo svisle. Městská farma ve tvaru křídel vážky je určena pro Rooseveltův ostrov v New Yorku. 132 pater je vytaženo do výšky 600 m. Na farmě může fungovat až 28 nezávislých polí, na kterých se pěstuje ovoce, zelenina, obilí, maso i mléčné výrobky. Díky energii větru, slunce a vody je farma 100% soběstačná.
Utopická superkonstrukce však není určená jen pro pěstování, v budově najdou své místo i kanceláře, výzkumné laboratoře, bydlení a společenské prostory. Mezi nimi jsou pak rozmístěny ovocné sady, farmy a stáje. Chov zvířat a pěstování plodin je v budově ze skla a oceli rozmístěno tak, aby byla udržována správná úroveň živin v půdě a vhodné využití biologického odpadu. Prostor mezi křídly je navržen pro maximální solární zisky. Horký vzduch se v zimních měsících akumuluje v konstrukci v prostoru mezi dvěma křídly a nedochází tak ke zbytečnému ochlazování. S tepelnými zisky v létě se objekt vyrovnává pomocí přirozené ventilace a vypařování rostlin, které spotřebují množství tepla. Venkovní zahrady filtrují dešťovou vodu, která je následně smíchána s tekutým biologickým odpadem. Společně je pak v budově cirkulována a distribuuje k rostlinám dusík, fosfor a draslík.
Výzkum v oblasti vertikálních farem je posílen argumenty UNDP (United Nations Development Program), který poukazuje na fakt, že do roku 2025 světová populace ve městech stoupne z 3,1 miliard na 5,5 miliard. Jediné východisko stabilní, ekologické společnosti, je tak podle organizace v míře schopnosti jednotlivých měst být soběstačný a redukovat odpad, znečištění i spotřebování neobnovitelných zdrojů energie. Podle výzkumu FAO (Food and Agriculture Organization) se předpokládá, že organické zemědělství by jednoho dne mohlo pokrýt 100% z potřeby všech obyvatel planety. Je to podmíněno samozřejmě vývojem podobných projektů, které vyžadují velké počáteční investice. Dlouhodobý profit, který bychom ale z takového zemědělství získali, by nakonec mnohonásobně převýšil počáteční vklad.
Zdroj a foto: inhabitat.com
