Kam vždy vedou první kroky při návštěvě muzea? Do expozice rozhodně ne. Čeká nás totiž obvyklá cesta přes informační centrum a prostory pokladny. Jsou pokaždé stejné - neosobní, nezajímavé, a o to s větší vervou se vrháme mezi provokativní exponáty. Holandské top Groningerovo muzeum boří mýtus nudných informačních center a přistupuje k řešení info interiéru originální cestou - spojením s designérem Jaime Hayónem.
Španělský kreativec Hayón věnující se zejména řemeslné práci s keramikou pojal prostor infocentra zcela svébytně. Hlavním hnacím motorem návrhu bylo interiér odlišit od všech klasických formální prostor, s nimiž se běžně v muzeu setkáváme. Prostor sám se tak měl stát malou vstupní výstavou.
Chladnou neosobnost vyměnil Hayón za domácí styl, který ve spojení s vybavením moderními technologiemi, znamená komfort a soukromí pro každého návštěvníka. Prostoru infocentra dominuje nepravidelný bílý pracovní stůl rozbíhající se do několika organických chapadel. Každé z nich je vybaveno vlastní kruhovou přepážkou, která vytváří kryt pro monitor počítače. Při své práci jsme tak dokonale chráněni před zraky sousedů. Siluetu stolu odráží kruhové stropní zrcadlo, ze kterého v různých délkách visí měděná svítidla. Ta prostor zateplují a dodávají mu příjemnou osobitou atmosféru.
Většina nábytku, kterým je interiér vybaven, je mu šita přímo na míru. Každý kousek je proto originálním uměleckým dílem, přičemž této interiérové „sbírce" vévodí objemná ručně dělaná i malovaná váza, která se stala designérovým nejoblíbenějším kouskem. Mramorová podlaha rozdělená do šestiúhelníků dodává prostoru konečný punc vznešenosti, neboť připomíná podlaží královské, jak jej známe z evropských klasicistních zámků. Zbytek nábytku skládající se z detailně zdobených křesel a jednoduchých barevných stojanů propůjčuje interiéru osobní a zároveň i osobitou tvář. Groningerovo muzeum si úspěch chytře pojistilo - pokud se nám nebude pozdávat expozice a za týden o ni ani nebudeme vědět, na muzejní vstupní bránu v podobě originálního infocentra hned tak nezapomeneme.
Zdroj: groningermuseum.nl
